Kdo jsi?
Já jsem já.
Jak se jmenuješ?
František. A ty?
Nijak.
Jak tě potom ostatní oslovují?
Proč by mě oslovovali jménem? Vědí, kdo jsem.
Aha… Tak vítej u mě doma.
U tebe?
Ano. Tenhle dům je můj.
Jak může být tvůj?
Koupil jsem ho.
Čím?
Penězi.
Co jsou peníze?
Papírky, které mají hodnotu.
Kdo jim ji dal?
My.
A kdo vám dal ten dům?
Nikdo. Zaplatil jsem za něj.
Papírky?
Ano.
A z čeho jsou?
Z… papíru.
Ze stromů?
Ano.
Takže jste vzali stromům papír a tím jste zaplatili za kus planety?
Když to říkáš takhle, zní to trochu debilně.
A zvířata také vlastníte?
Některá chováme.
Volně?
Některá v klecích.
Proč?
Aby neutekla.
Takže jim vezmete svobodu, protože by si jinak vybrala svobodu?
Ty vole…
U nás nic nevlastníme. Planeta živí nás a my se staráme o ni.
U nás to máme jinak.
Proč?
Protože to tak máme nastavené.
Kdo to nastavil?
Nevím. Už to tak bylo.
A proč se tím řídíš?
Protože se tím řídí všichni.
Takže nejsi svobodný.
Jsem!
Ale děláš to, co všichni, protože to dělají všichni.
Hele, nebuď drzý, zelenáči.
Promiň.
Chvíle ticha.
A máte u vás hezký kočky?
Kočky?
Ženský.
Máme družky.
A máš nějakou?
Nikoho nemám. Jsme spolu, dokud spolu oba chceme být.
Takže manželka.
Co je manželka?
Žena, která je tvoje.
Jak může být tvoje? Stvořil jsi ji?
Ne. Oddal nás starosta.
A proč rozhoduje starosta, s kým spíš?
NEROZHODUJE!
Tak proč ho k tomu potřebujete?
Protože… stát.
Co je stát?
Kus planety ohraničený čárou.
Kdo tu čáru udělal?
Lidi.
Proč?
…
Františku?
Hele, nechtěl bys už odletět domů?
Proč?
Protože mě z tebe bolí hlava.
Co jsem udělal?
Kladeš moc otázek.
Aha.
Pauza.
A proč vám vadí otázky?
VYPADNI!
